Field experimenty

Častou kritikou laboratorní experimentální ekonomie je, že zkoumá pouze uměle vytvořený svět, který je od světa reálného odlišný, příliš sterilní. Ekonomové se tedy přirozeně začali zajímat i o možnost provádění experimentů přímo v reálném světě, tedy ve „field“. Zde je nutná terminologická poznámka: pro téměř nulový zájem o tzv. field experiments v České Republice se zatím neprosadil žádný český ekvivalent. V případě návrhů prosím kontaktujte pracovníky LEE, kteří udělají vše pro to, aby se vhodný český ekvivalent prosadil. Pro shrnutí vývoje field experiments je nejlepším zdrojem článek Harrisona a Lista: „Field experiments“ (2004) – viz také sekce „Ke stažení“. Je ovšem nutné zdůraznit, že autoři ve svém článku argumentují ve prospěch komplementarity obou přístupů – laboratorních a filed experimentů – nikoliv pro jejich vzájemnou exkluzivitu.

Harrison a List definují field experiment jako experiment, ve kterém účastníci (na rozdíl od laboratorního experimentu) jednají přímo ve svém přirozeném prostředí, využívají přirozené, nikoliv abstraktní, prostředky a komodity a navíc tito účastníci nemusí ani vědět, že jsou součástí experimentu. Experiment tedy může být alespoň částečně slepý, tzv. single nebo double blind. Field experiments lze v ekonomii vysledovat 20-tých let 20. století (tedy technicky vzato se jedná o starší obor než experimentální ekonomie v laboratorních podmínkách), kdy Ronald Fisher (1890 – 1962) poprvé využil randomizace k přesnému odhadu výnosu z půdy. V tomto případě tedy doslova platí, že nomen est omen (opravdu to byl „field“ experiment). Za zlatou éru field experiments v rozvinutých zemích lze označit 60. léta minulého století, kdy vlády několika zemí začaly spolupracovat s výzkumníky na rozsáhlých sociálních experimentech, které zasahovaly do různých oblastí života. Popis americké zkušenosti s reálnými a vládou financovanými field experimenty od roku 1975 do roku 1981 lze najít v Hausman a Wise ed.: Social Experimentation (1985), kde jsou shrnuty výsledky těchto experimentů z různých oblastí – negativní důchodvá daň (Frank P. Stafford), ceny elektřiny závislé na době spotřeby (Dennis J. Aigner), dotace na bydlení (Harvey S. Rosen) nebo zdravotnictví (Jeffrey E. Harris). Stejně tak sborník diskutuje různé metodologické a metodické otázky týkající se field experimentů: nedostatek randomizace v sociálních experimentech (Jerry A. Hausman a David A. Wise), metodika experimentů v medicíně (Frederick Mosteller a Milton C. Weinstein) nebo vlivu prováděných experimentů na ekonomickou politiku (Ernst W. Stromsdorfer). Právě prováděné field experimenty byly jedním ze zdrojů rozvoje tzv. netradiční ekonomietrie, za kterou získali v roce 2000 Nobelovu cenu J. J. Heckman a D. McFadden (o J. J. Heckmanovi podrobněji zde nebo v sekci „Ke stažení“).

V poslední dekádě 20. století vzniklo mnoho studií, které přibližovaly field experimenty k laboratorním experimentům. Laboratorní experimenty bývají například kritizovány za fakt, že jako účastníky využívá převážně studenty nižších ročníků vysokých škol (undergraduates neboli balalářské studenty). Tento problém výzkumníci řeší například tím, že (pokud je to možné) jako účastníky experimentů jsou zváni ti, kterých se experiment skutečně týká v reálném životě. Harrison a List (2004) pro tento druh experimentů používají název „artefactual field experiments“. (Ovšem ukazuje se, že výsledky bakalářských studentů a praktiků se významně neliší – viz také „Výhody a nevýhody experimentální ekonomie“ v sekci „Ke stažení“).

V současnosti se metoda field experiment, přesněji natural field experiment, využívá převážně v oblasti rozvojové ekonomie. Hlavními popularizátory tohoto odvětví jsou výzkumníci z Abdul Latif Jameel Poverty Action Lab (J-PAL) fungující při Massachusetts Institute of Technology (MIT). Duflo a Banerjee (viz také sekce „Ke stažení“) shrnují výhody evaluace sociálních programů v rozvojových zemích pomocí randomizace. Tato metoda totiž, za předpokladu vhodné implementace, umožňuje vytvoření kontrolní skupiny, se kterou je možné porovnat skupinu, která se experimentu přímo účastní. V České Republice se field experiments věnuje například Michal Bauer a Julie Chytilová. Michal Bauer věnuje podstatnou část svého kurzu „Economics of Least Developed Countries“ vyučovaného na IES FSV UK právě field experimentů. Kurz „Pokročilé metody experimentální ekonomie/Advanced experimental economics“ vytvořený ve spolupráci LEE, NF VŠE, CERGE-EI a IES FSV UK věnuje field experimentům celou polovinu semestru (viz také sekce „Výuka na VŠE“ a „Výuka mimo VŠE“). Typickými field experimenty jsou např. experimenty testující existenci diskriminace na pracovním trhu nebo na trhu s bydlením (viz sekce „Studentské práce, V. Bartoš: „Discrimination, Information and Cognitive Effects: Evidence from a Field Experiment in the Czech Rental Housing Market“).