Studenti

Ing. Ondřej Dohnal

Pokročilý experimentální přístup k runům na banky

Současný výzkum dokazuje, že navzdory pojištění vkladů jsou runy na banky závažným problémem, který může nastat kdekoliv na světě. Experimentální literatura naznačuje, že runy na banky mohou být náhodnými událostmi, které nesouvisejí se změnami v reálné ekonomice, a měly by být spíše přičítány nefundamentálním ekonomickým faktorům, jak je popsáno v zásadním modelu Diamonda a Dybviga (1983), který byl nedávno oceněn Nobelovou cenou.

Můj výzkum navazuje na výše uvedený experimentální výzkum runů na banky a rozšiřuje jej o pokročilou analýzu založenou na averzi ke ztrátě a slunečních skvrnách. Sluneční skvrny, které se často vyskytují v prostředí s velkou strategickou nejistotou, jsou události nebo faktory, které ovlivňují výsledek hry, i když s ekonomickými fundamenty vůbec nesouvisejí. Dále náš předchozí výzkum inspirovaný Arifovic a Jiang (2019) naznačil, že averze ke ztrátám může být nástrojem ke zmírnění vlivu slunečních skvrn, a dokonce i k prevenci samotného runu na banku. Proto provedeme laboratorní experiment, jehož prostřednictvím posoudíme vliv averze ke ztrátě, zabudované přímo do výplatní funkce a její roli ve výskytu runu na banky. Pokud se takový vliv prokáže, může to mít významné důsledky pro tvůrce politik a mohlo by to podstatně snížit vliv slunečních skvrn v moderním světě.

Ing. Petr Frejlich

Experimentální testování Barro-Ricardovy ekvivalence

Ricardiánská ekvivalence, kdy spotřebitelé odkládají spotřebu při nižším zdanění, je základním předpokladem mnoha studií zabývajících se mezičasovým rozhodováním a má důležité důsledky pro vládní daňovou politiku. Ve svém výzkumu se zaměřuji na ověření platnosti ricardiánské ekvivalence pomocí funkce užitku CARA (konstantní absolutní averze k riziku). Výzkum je zaměřen především na experimentální zkoumání jevů ricardiánské ekvivalence.

Pro zvýšení validity získaných výsledků bude provedena také analýza na základě relevantních terénních dat, která by mohla popsat chování spotřebitelů na českém bankovním trhu při změnách daní. Ověření ricardiánské ekvivalence na základě různých metod významně zvýší robustnost výsledků s vyvozením adekvátních ekonomických důsledků.

Mgr. Ing. Radim Šimák

Stanovení výše náhrady škody a nemajetkové újmy v rozhodovací praxi soudů sebou nese významné ekonomické náklady, s ohledem na to, že se soudci rozhodují na základě svého subjektivního posouzení, resp. “spravedlivého uvážení” či “zásad slušnosti”, (89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Složitost a nejednotnost přístupu vede k nepředvídatelnosti výkladu ustanovení zákona, protichůdnému rozhodování soudů a k častému odvolávání účastníků sporu, což s sebou přináší již zmíněné transakční náklady.

Jak by bylo možné „outsourcovat“ soudcovský výklad a předat výklad jednoduššímu, předvídatelnějšímu a velice pravděpodobně také levnějšímu procesu? Mým záměrem je prostřednictvím experimentu v terénu otestovat, zda by tato „metoda průzkumu“, tj. kvantitativní analýza, mohla být ekonomicky vhodnější alternativou k současné praxi rozhodování nebo vhodným podkladem pro rozhodování soudů. Cílem mého výzkumu je poskytnout alternativní metodu k současnému výkladu soudů v případech neurčitých právních pojmů, které by měly odrážet společenský konsensus. Tohoto cíle chce projekt dosáhnout za pomocí ekonomie, jako souboru nástrojů, který usnadňuje analýzu společenských dopadů soudního výkladu právních norem.

Závěry výzkumu by mohly být použity i v praxi a přispět tak ke snížení ekonomických nákladů pro strany sporu a soudní soustavu. Výzkum bude vycházet z konkrétních soudních rozhodnutí o stanovení výše škody a nemajetkové újmy, kdy rozhodování soudů konfrontuje s výsledky ekonomického experimentu.

Ing. Berenika Tužilová

Česko a Slovensko se potýkají s neznámým počtem opuštěných zvířat. Zákon jednoznačně svěřuje péči o opuštěná, zatoulaná a týraná zvířata do rukou státu a obcí. Psí útulky tuto roli zastupují, ale jejich náklady nejsou hrazeny ze strany státu a musí si najít vlastní zdroj financování. Jejich komunikace s veřejností je často emotivní a může u potenciálních dárců vyvolat silné dobré či špatné emoce. Plánujeme provést laboratorní experiment, který pomůže zjistit, zda pozitivní nebo negativní emoce souvisí se zvýšením (či snížením) ochoty pomoct. Na základě získaných dat budeme schopni analyzovat vliv sdělení na subjektivně hlášené emoce a pomocí čtečky obličejů to dokonce porovnat s objektivním měřením. Získané poznatky mohou pomoct psím útulkům správným rámováním jejich příspěvků a zpráv dosáhnout větší pomoci. Obecně tento projekt přispěje k našemu pochopení charitativního chování, kdy jsou příjemci darů neziskové organizace, zabývající se zvířaty místo lidí a faktory ovlivňujícími adopci zvířat, namísto standardních jednorázových peněžních darů.